Jedna z nejpopulárnějších českých skupin posledních let -havířovská formace Kryštof potvrdila účast na našem festivalu. V programu vystoupí v pátek 11.7. večer. Kryštof se ještě jako objev hudební scény objevil na druhém ročníku festivalu, který se konal v Milevsku v roce 2002. Tehdy se dostal do podvědomí díky skladbě Lolita. Od té doby se vypracoval na uznávanou kapelu, která potvrzuje, že pop nemusí notně znamenat pouhá kliše a bezduché texty. Více na www.krystof.net
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535 Kolín – 1604 Sedlčany) byl jedním z nejslavnějších českých rybníkářů.
Po studiích působil na panství Viléma Trčky z Lípy, poté vedl hospodářství kláštera v Borovanech. Roku 1561 vstoupil do služeb Rožmberků, byl jmenován podpurkrabím a o rok později purkrabím Českého Krumlova. Roku 1569 se stal regentem rožmberského panství. V těchto funkcích se zasloužil se o hospodářský rozkvět rožmberského panství.
Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na Štěpánka Netolického, mnoho rybníků zbudoval (například Spolský, Potěšil) či rozšířil (například Opatovický, Záblatský, Dvořiště, Naděje, Skutek). Roku 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část Třeboně. Od roku 1584 pět let budoval největší rybník Rožmberk, nacházející se přímo na Lužnici. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky.
Matěj Kopecký (narozen 24. února 1775 v Libčanech, zemřel 3. července 1847 v Kolodějích nad Lužnicí) byl český loutkový divadelník. Mezi nositeli českého národního obrození zaujal navždy význačné postavení.
Matěj Kopecký byl synem loutkáře Johanese Kopeckého, proto také do školy chodil jen krátce. Jeho cesta k loutkařině však byla klikatá a dlouhá. Jako šestnáctiletý se stává z vůle svých rodičů poddaným malého panství Lažanského na Blatensku. Odtud odešel do Prahy, kde se vyučil hodinářem. Po vyučení se oženil v Miroticích s Rozálií Holzäpfelovou a po vzoru svého tchána se stáva trhovcem.
V roce 1819 se rozhodl pro loutkářský život a podává si žádost ke krajskému úřadu v Písku o propůjčení jednoroční licence „K provozování mechanických představení“. Tu musí poté každoročně prodlužovat.
V Kvíčalovské chalupě v Miroticích (Rybářská ul. čp. 112) žil v letech 1795 až 1836. Pak se přestěhoval do Přečína (místní část Vacova u Strakonic). Zde pokračoval v provozování loutkářských představení.
Poslední měsíce svého života prožil v Kolodějích nad Lužnicí u svého přítele Václava Šonky, kde také zemřel. Byl pochován v Týně nad Vltavou.
Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852 Mirotice – 10. července 1913 Praha) byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností tzv. generace Národního divadla, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánesa, později směřoval spíše k secesi.
V roce 1879 společně s Františkem Ženíškem zvítězil s cyklem „Vlast“ v konkursu na výzdobu foyeru Národního divadla.
Mikoláš Aleš byl uznáván už za svého života, i když spíše jen jako kreslíř a dekoratér, jeho olejomalba byla doceněna až později, ve 20. století. Na Národopisné výstavě v roce 1895 bylo vystaveno mnoho jeho sgrafit. V roce 1896 vydal spolek Mánes první samostatnou publikaci o jeho díle a k šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých.
Cyklotrasa č.: 1007 Délka: 22 km Trasa: Peršlák - Nová Bystřice - Artoleč - Mítinky - Větrov - Návary - Dobrotín (nebo Dobrohoř) - Staré Město pod Landštejnem Z Peršláku do Nové Bystřice můžeme jet buď po cyklotrase č. 32 (silnice) nebo po cyklotrase č. 1007. Po ní pokračujeme až do Starého města pod Landštejnem.
Délka: 13 km Trasa: Jindřichův Hradec - Otín - Jindřiš - Jindřichův Hradec Z Otína se vydáme po polní cestě, dojedeme na hlavní silnici, po ní jedeme kousek do kopce a poté odbočíme doprava směrem na Blažejov. Před Blažejovem odbočíme směrem doleva do Jindřiše a odtud zpět do Jindřichova Hradce.