Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti.
Původně gotický hrad ze 13. stol. byl rozšířen ve stol. 14. a v 16. stol. renesančně přestavěn. V 17. a 18. stol. byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Prohlídka zámeckých komnat, ale i např. zahrady a dalších míst celého areálu zanechají v návštěvnících pocit, že se na chvíli ocitli v dobách, kdy se chodbami procházela šlechta.
Zámek Červená Lhota leží v jižních Čechách, zhruba 20 kilometrů od Jindřichova Hradce, stojí uprostřed rybníka na pevném skalnatém ostrově. Zámek je přístupný přes kamenný most spojující hráz s ostrovem.
Již ve 13. stol. zde stála gotická vodní tvrz na žulovém skalním útesu. Ta byla za Kábů z Rybňan v 16. stol. přestavěna na renesanční zámek, který byl v 19. stol. upraven pseudogoticky a na poč. 20. stol. pseudorenesančně. Kolem zámku je anglický park s kaplí Nejsvětější Trojice (hrobka).
V součastné době je státní zámek Červená Lhota Národní kulturní památkou a je pod správou Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci je po Pražském hradu a Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším zámeckým areálem v České republice . V jeho zdech se po sedm staletí střídaly generace tří předních šlechtických rodů - pánů z Hradce (1220 - 1604), Slavatů (1604 - 1693) a Černínů z Chudenic (1693 - 1945), jejichž představitelé zastávali často nejdůležitější politické funkce v zemi. Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl v roce 1996 prohlášen Národní kulturní památkou, obsahuje kolem 320 místností, ke vstupu do nich se používá cca 500 klíčů, v interiérech je uloženo na 7 000 uměleckých předmětů a stejný počet knih, bohatý sbírkový fond dokumentuje přes 1 000 kusů vystavených obrazů, nábytku, porcelánu a dalších uměleckých předmětů.
Hrad Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Roku 1771 do velké věže uhodil blesk a následný požár silně poškodil obytné části hradu. Opuštěný hrad rychle chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu pro okolní vsi a posléze romantickou zříceninou, ke které byly pořádány výlety Klubu českých turistů. V roce 1972 začala rozsáhlá rekonstrukce chátrajícího zdiva, která uvedla hrad do nynějšího stavu, aby mohl být roku 1990 Landštejn zpřístupněn veřejnosti.
Jedinou rozhlednu, kterou se pyšní město Tábor, nalezneme na nepříliš výrazném, a zčásti zalesněném pahorku, přímo v obci-osadě Větrovy. Dřevěná věž, tvarem připomínajcí husitskou hlásku, zde stojí od roku 1920, kdy ji na návrh profesora Theodora Petříka nechal zbudovat táborský odbor K.Č.T. Osmnáctimetrová rozhledna (tehdy ještě krytá dřevěným šindelem) byla otevřena 4.července 1920.
Klíč na požádání po zaplacení vstupného půjčuje správce žijící asi 300 metrů od rozhledny. Nejlepší rozhled z vrcholu je severním směrem - na místo Tábor a Votickou pahorkatinu s Javorovou skálou.
Od roku 1995 patří táborská Hýlačka mezi několik málo našich rozhleden, která jsou zařazeny mezi kulturní památky. V roce 2005 byla rozhledna z dotace ministerstva kultury opravena,
a dostala novou střešní krytinu.
Turistické cíle 
= Inzerát s fotografií
