Bechyňský most je unikátní železobetonový obloukový most přes řeku Lužnici na východním okraji Bechyně. Je sdruženým mostem pro silniční i železniční provoz, vede po něm silnice číslo 122 (Týn nad Vltavou–Bechyně–Opařany) a železniční elektrická dráha Tábor–Bechyně. Železniční kolej je umístěna v západním okraji vozovky (blíže návodní straně mostu). Po dobu průjezdu vlaku je zastavena silniční doprava směrem od Týna nad Vltavou do Bechyně přejezdovým zabezpečovacím zařízením, jako by šlo o železniční přejezd, opačný směr silniční dopravy není průjezdem vlaku dotčen.
Její šířka kolísá mezi 5 až 8 m. Zlatá stoka je páteří rozsáhlé sítě kanálů - řada dalších z ní vychází, jiné se s ní mimoúrovňově kříží. Práce začaly v květnu 1926, obloukové pasy i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince, ostatní betonářské práce zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě roku 1928. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák; stavba dala práci čtyřem stovkám lidí a během celé výstavby nepřišel nikdo o život a nedošlo k žádnému většímu úrazu.
Současně se prodlužovala železniční trať do nového nádraží na okraji Bechyně a také komunikace-nová příjezdní silnice k mostu, přes něj a dále až k silnici na Opařany. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky.
Svým obloukem přes hluboké údolí Lužnice si časem most vysloužil pojmenování „Bechyňská duha“.
Technická data
Mostní konstrukce je železobetonová, výška od hladiny řeky je 50 m, celková délka mostu je 203,38 m. Most má postranní viadukty a hlavní obloukové pole-to je překlenuto dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Rozpětí oblouku je 90 m, vzepětí 38 m; vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, v pase 8,25 m. Rozpětí přilehlých viaduktových polí je 13,50 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m.
V období od září 2003 do října 2004 proběhly na mostě (také na trati a vozovce) opravné, rekonstrukční a kontrolní práce.